Rekonstrukce, zdokonalení, úpravy

     V průběhu provozního nasazení každého stroje, lokomotivy řady 498.0 nevyjímaje, se projevují různé nedostatky, které konstruktér ani při nejlepší vůli nemohl předpokládat. Technický a technologický pokrok pak motivuje provozovatele k zdokonalování svých trakčních prostředků. Některá zlepšení přitom mají význam podružný, např. zlepšují pracovní prostředí pro lokomotivní četu. Jiné rekonstrukce jsou zásadní: zvyšují výkon, hospodárnost nebo provozní spolehlivost.
     Všechny rekonstrukce lokomotiv ČSD by měly být zaevidovány v tiskopisu "Záznamní list k zápisu', založeném v dokladech konkrétní lokomotivy. Pro historická bádání to však není spolehlivý zdroj informací; některé rekonstrukce jsou zakamuflovány pod jednacím číslem příslušného schvalovacího výnosu, mnohé se z různých příčin do zápisu nedostaly. Právě u řady 498.0 většinou nejsou v těchto dokladech uvedeny ty nejdůležitější rekonstrukce - dosazení mechanického přikladače paliva, dvojité výfukové dyšny Kylchap, natřásacího roštu Houlson (provedeno současně, a to u většiny lokomotiv v roce 1955) a na samém závěru i vsazení varníku u několika strojů.
     Je všeobecně známo, že se ČSD v roce 1951 rozhodly dosadit mechanické přikladače na výkonné lokomotivy řad 486.0, 498.0 a ty 475.1, které přikladač neměly z výroby (inventární čísla 01 až 55). Sledovalo se tím nejen zvýšení výkonu lokomotivy, ale i možnost spalování levnějšího paliva s nižší výhřevností. Znamenalo to také úsporu namáhavé ruční práce. Protože výkonné lokomotivy bez přikladače musely být na delších vozebních ramenech obsazovány dvěma topiči, přispělo jeho dosazení i k úspoře mzdových nákladů.
     Uvažovalo se také o tom, že přikladač bude doplňován i na některé lokomotivy nižší výkonové kategorie, např. 387.0. K tomu však už nedošlo, přikladač nebyl doplněn ani všem 475.1 (lokomotivy 475.110 a 475.131 dojezdily počátkem sedmdesátých let s ručním přikládáním). U řady 498.0 byly rekonstruovány všechny stroje s výjimkou lokomotivy 498.019, která byla po nehodě v roce 1950 zrušena v původním stavu.
     Při rekonstrukci, prováděné při dílenské opravě lokomotivy, se umístil parní stroj přikladače, vyrobený firmou Škoda pod továrním označením MPL0 1, na přední plošinu tendru. Do vodního prostoru tendru byl zapuštěn žlab dopravníku a jeho pohon, obdobně na lokomotivě přibylo výtlačné potrubí šnekového dopravníku, vystupující z podlahy lokomotivní budky pod topný otvor. Pro pomocníka strojvedoucího pak přibyly ovládací ventily pro přikladač a příslušné manometry. Přestože se využitelný objem vodojemu snížil o 3 rn3, zůstalo řadové označení tendrů beze změny.
     Rekonstrukce svůj účel splnila, zvýšily se ovšem ztráty úletem paliva a také možnost požáru v okolí trati. Obojí ještě umocňovala horší kvalita používaného paliva.
     Podle údajů ze záznamních listů více lokomotiv pak lze sestavit chronologický sled dalších rekonstrukcí řady 498.0. Letopočet je třeba brát jako informativní počátek prováděných změn, které ve skutečnosti mohly proběhnout u konkrétního stroje až s několikaletým zpožděním.

1949-rekonstrukce pístových ucpávek na typ Huhn (výnos z 10. 3.49)
        -rekonstrukce těsnění přehřívačových článků
        -dosazeno osvětlení ke střední ojnici

1950-zaváděno vylévání nápravových, tyčových a křižákových ložisek zkušebním
         kovem Thermit
        -dosazen jiskrojem Hrabák (výnos z 6. 5. 50)

1951-zesílení záchytky pružnice předního podvozku (výnos 22. 4.51)

1952-rekonstrukce olovníků (výnos z 1. 7. 52)

1954-dosazen střední reflektor a pneumaticky odkalovač

1955-dosazen pyrometr na měření teploty přehřáté páry
        -rekonstrukce střední ojnice, mazání ložisek a čepů vahadel
        -do střechy budky je instalováno posuvné okno
        -úprava přítokových trubek a příčné kotlové rozpěry
        -sjednocení kouřových plechů na velké provedení (většinu uvedených
         rekonstrukcí předepisuje výnos z 28. 9. 55)

1956-nařízeno zajišťování křižákových vložek, dosazováno osvětlení k levému
         napáječi

1962-další úprava střední ojnice, tentokrát podle zlepšovacího návrhu č. 254/61
         Ing. Falce z LD Přerov

1965-úprava válcových zděří pro těsnění na kov
        -dosazen rozprašovač alkoholu (proti zamrzání vzduchového potrubí)

1966-rekonstrukce pístových ucpávek na typ King

1967-rekonstrukce pístů pro dělené pístní kroužky (nařízeno už v roce 1959)

1968-dosazena nová diskové dýmniční trubkovnice (rozhodnuto už 19. 11.56)
        -místo prostřední varné roury je do topeniště zavařen varník
         (nařízeno výnosem z 22. 11. 67)

     Nejvýznamnější rekonstrukce kotle, tj. dosazení varníku, se týkala jen těch mála lokomotiv, které byly v hlavní opravě v letech 1968 a 1969; shodou okolností byly takto rekonstruovány obě zachované lokomotivy 498.014 a 498.022. Jejich přímá výhřevné plocha se zvětšila o 1,66 m2 na straně vody, resp. o 1,96 m2 na straně ohně. Vývin páry se u rekonstruovaných strojů skutečně poněkud zvýšil, ale další bolest těchto kotlů, opalování pecní trubkovnice, zůstala. To proto, že kotlům této řady chyběla spalovací komora.
     Některé rekonstrukce (zejména náhrada původní lisované dýmniční trubkovnice novou diskovou) se prováděly až tehdy, když si to vyžádal stav lokomotivy. Proto vznikl mezi datem výnosu a realizací i mnohaletý rozdíl.
     První, a to výrazný zásah hned v prvních dnech nasazení vyvolalo strháváni kouře do budky strojvedoucího při jízdě otevřeným regulátorem za bočního větru a zejména při jízdě se zavřeným regulátorem i za bezvětří, což nejen znesnadňovalo výhled, ale znamenalo ohrožení zdraví lokomotivní čety. Proto provedla výtopna Přerov na pokyn Ministerstva dopravy porovnávací zkoušky s lokomotivou 498.009, na které byla zkušebně zakryta spára mezi ochozem a kotlem, a 498.003, na které byly navíc zvětšeny usměrňovací plechy. Aby bylo možno sledovat proudění vzduchu kolem lokomotivy, byly na její kotel připevněny fábory. Z vyhodnocení těchto zkoušek vyplynulo, že příčinou srážení kouře je O 230 mm nižší a dále dozadu umístěný komín (ve srovnání s předválečnými 387.0 a 486.0) a zejména příliš nízké a málo dopředu protažené usměrňovací plechy. Ministerstvo proto nařídilo další měření, při kterých byl u 498.005 zvýšen komín nástavcem o výšce 230 mm a u 498.003 byla dýmnice opatřena nevzhlednym usměrňovacím korytem. Výsledkem těchto měření, která dubnu 1947 vedl další z našich velkých Odborníků na parní lokomotivy, Dr. Ing. Jan Stejskal, bylo rozhodnutí dosud nedodané lokomotivy 498.023 a 035 až 040 ještě ve Škodových závodech vybavit velkými kouřovými plechy a u všech ostatních takové dosadit při nejbližší opravě.
     Jediná lokomotiva 498.024 dostala kouřové plechy označované jako typ "Witte", tj. malé zavěšené, shodné s pozdější řadou 498.1. V této podobě byla také "čtyřiadvacítka" zrušena po nehodě v Chocni.
     Vzhled většiny lokomotiv se úpravami kouřových plechů Od roku 1955 postupně sjednotil. Výjimkou zůstaly lokomotivy 498.018 a 028, které dojezdily s původními malými plechy, na stroji 498.009 byly plechy pouze prodlouženy směrem k čelu lokomotivy - jejich původní výška zůstala zachována - a stroj 498.008 dostal velké plechy až v roce 1967, rok před svým vyřazením.
     Provedení úpravy kouřových plechů se i tak případ Od případu mírně lišilo, některým lokomotivám se plechy nastavovaly, jiné je dostaly sice celé nové, ale nejednotné. Např. u 498.003 byly celkově kratší, nedosahovaly až ke spodní hraně šikmé plošiny, znak výrobce byl umístěn velmi nízko, pravý plech měl výřez pro výfukovou trubku od turbodynama. Původní navařené kouřové plechy Od 498.025 kdysi dostala 498.014 po nehodě v Dobřichovicích. Pro 498.025 pak dílny vyrobily plechy nové, s velmi malým zaoblením přední horní hrany plechu. Poloměr zaoblení této hrany se lišil i u dalších lokomotiv. Některé lokomotivy (498.002, 03, 05, 06, 11, 12, 13, 15, 16, 20, 21 a 32) měly plechy z vnější strany orámovány tenkým ocelovým profilem.
     Stroj 498.022 dostal velké plechy nově vyrobené, avšak s příliš velkým poloměrem ohybu. Proto také libeňští majitelé této muzejní lokomotivy nechali po Jejím zprovoznění zhotovit v ŽOS České Velenice nové kouřové plechy, a to v původním malém provedení.
     Pro úplnost ještě dodejme, že u lokomotiv 498.003 a 007 se v průběhu let změnilo provedení madel na vnitřní straně kouřových plechů, a to ze zalomeného na přímé.
     Mimo rekonstrukce usměrňovacích plechů měnily vzhled lokomotiv i další drobné úpravy. Tak např. některé stroje měly z iniciativy lokomotivních čet zřízen tzv. límec za komínem. Konkrétně to byly stroje 498.014, 17, 26 možná i další. Účinnost tohoto zařízení byla zanedbatelná, a proto bylo brzy demontováno.
     Lokomotivám 498.015 a 028 byla rekonstruována čelní šikmá plošina. Důvodem byla snaha zlepšit proudění vzduchu k pojezdu, aby lokomotivy tolik netrpěly horkoběžností ložisek pohonu i náprav. Proto ve správkárně depa Přerov odstranili u 498.015 postranní části plošiny místo nich použili žebříky po vzoru řady 475.1. U 498.028 byla navíc nahrazena žebříkem také odklopná postranní část šikmé plošiny.
     Původní umístění osvětlovacího dynama na konzole na pravé straně dýmnice u komína přestalo vyhovovat, když lokomotivy ve větší mířee zajížděly na elektrizované tratě. Ani banální závady totiž strojvedoucí nemohl odstranit v blízkosti troleje pod napětím. Proto byl osvětlovací turbogenerátor obvykle přemístěn na ochoz lokomotivy, za pravý kouřový plech. Tato rekonstrukce Je doložena u lokomotiv 498.002, 05, 16, 21, 22, 24, 29, 32, 34, 37, 38 a 40; u stroje 498.016 se později dynamo vrátilo na původní místo. U lokomotivy 498.015 bylo dynamo na zvláštním nosiči pod ochozem na pravé straně lokomotivy, v blízkosti prvního spřaženého dvojkolí.
     Tabulky s označením řady na čele lokomotivy byly původně umístěny na konzole v horní části dýmničních dveří. V době, kdy se lokomotivám dosazoval reflektor, přemisťovaly se tabulky do dolní části dýmničních dveří, Jen na stroji 498.020 zůstala až do jeho zrušení tabulka nahoře, pod reflektorem.
     V letech 1968 až 1970 dosadili v Českých Velenicích na lokomotivy 498.007, 25 a 34 nové dymniční dveře bez ozdobného mezikruží. Během let se na lokomotivách měnila celá řada dalších detailu - např. typ nárazníků, provedeni čelních madel, stupaček atd. Popis všech změn zde popissán nebude.

zpět

homepage