|
Osudy
Osudy lokomotiv
498.001 až 10
498.001
Měla první zostřenou tlakovou zkoušku kotle 1. 10. 1946 a 5. 12. 1946
vykonala tovární zkoušku, není však zřejmé, v jakém stavu tehdy lokomotiva skutečně byla. Existují snímky zatopeného stroje v suříkovém nátěru, bez tabulek s označením řady.
Pravděpodobně byla lokomotiva úplně dokončena až k 18. 12. 1946, kdy byl vystaven protokol o prohlídce a prozatímním převzetí lokomotivy provozovatelem, tedy ČSD.
Technicko-policejní zkoušku vykonala 498.001 až jako sedmá v pořadí, a to dne 18. 2. 1947, protože v průběhu zajížděcích zkoušek došlo k poklesu
vodní hladiny v kotli pod žárorys, a tak musela být 11. 2. 1947 provedena mimořádná kotlová prohlídka.
Vzápětí po vyzkoušeni (TPZ) byla lokomotiva předán výtopně Bohumín, přesné datum předání se zjistit nepodařilo.
Od 24. 1. 1951 pak sloužila v Košicích, ale už 20. května téhož roku odešela do Žiliny. Odtud byla od 3. do 14. dubna 1953 zapůjčena do Bratislavy, ale už v květnu 1953 se dostala do
Prahy. Dne 2. 6. 1960 odešla do Přerova a o rok později, 25. 5. 1961. do Bratislavy. Naposledy jezdila v Děčíně, a to od 26. 1. 1968. V pravidelné rychlíkové dopravě mezi Děčínem a
Prahou sloužila do konce letního jízdního řádu 1970. Po opravě v dílnách České Velenice se od dubna do září 1971 znovu objevila na trati - převážně s nákladními vlaky. Při předtápění
osobních souprav ve stanici Děčín jih pak jednička sloužila ještě v dubnu 1973 a spolu s lokomotivou 498.022 byla zrušena dne 17. 6. 1976. Na podzim téhož roku se její osud
naplnil - koncem září ji přistavili do Kovošrotu Plzeň a už v říjnu ji plameny autogenu proměnily v surovinu, možná použitou opět k výrobě lokomotiv, ale už jiné trakce.
498.002
Tato lokomotiva byla do stavu ČSD prozatímně převzata 2. 1. 1947 a vykonala TPZ jako první "albatros" vůbec, a to dne 25. 1. 1947. Po vyzkoušení
odešla rovněž do Bohumína. Je známé datum kolaudace (tj. definitivního převzetí od výrobce), 28. 1 1948 v dílnách Kolín.
Od 5. 2. 1951 měli 498.002 v Žilině, od 13. 5. 1953 v Bratislavě a od 1. 6. 1956 v Praze. Do Bohumína se opět vrátila 28. 5. 1960, ale o rok
později, 28. 5. 1961 ji převzali v Přerově. Potřetí přešla do Bohumína 30. 5. 1964, od 26. 5. 1965 sloužila v Bratislavě a nakonec přišla 27. 11. 1967 do Plzně. Tady pak jezdila jen
rok, ještě 12. prosince 1968 vedla z Prahy do Plzně svůj poslední Západní expres a krátce nato byla definitivně odstavena z provozu. Dne 6. 3. 1969 byl vypracován návrh na zrušení.
Protože její kotel uznali ve třídě zachovalosti 2 (známkováno jako ve škole, nejlepší je kotel s třídou 1), přeměnili ji na vytápěcí kotel K 395 a používali k vytápění objektů depa.
O její rozřezání se postaral rovněž plzeňský Kovošrot, kam ji převezli 28. 9. 1972.
498.003
Lokomotiva přešla po vyzkoušení do Přerova a vzápětí do Bohumína. Od 2. 4. 1951 odešla do Košic, již od 19. 5. 1951 do Žiliny, od května
1953 sloužila v Praze. Do Bratislavy přešla 18. 5. 1955 a do Plzně 29. 9. 1959. Své poslední kilometry psala ve jménu depa Tábor, kde ji měli od 9. 8. 1968. Jen občas zaskakovala
za "turnusové" lokomotivy a bouřlivé události podzimu 1968 zřejmě způsobily, že její výkony už do provozní knihy této lokomotivy nikdo nezaznamenal. A tak jen z poznámek
příznivců lokomotiv vyplývá, že v Táboře skutečně jezdila. Ještě 21. 12. 1968 byla naposledy viděna v Praze na osobním vlaku Č. 906 do Českých Budějovic, ale už 2. 1. 1969 podali
návrh na její zrušení, 30. ledna byla zrušena (ovšem bez tendru 935.003) a její likvidace proběhla přímo v pobočném depu Tábor v březnu 1969.
498.004
Její osudy jsou poněkud jednodušší. Po vyzkoušení ji převzali v Přerově, 15. 6. 1948 přešla do Bratislavy, aby tam vydržela nepřetržitě téměř 20
let. Od 1. 3. 1968 ji měli v Děčíně, kde dojezdila koncem května 1970. Zrušena byla 7. 5. 1971 bez tendru - ten byl předán k lokomotivě 534.0365 - a v létě 1971 ji zlikvidoval
Kovošrot v České Lípě.
498.005
Tento stroj zahájil pravidelnou službu také v Přerově. Od 24. 2. 1952 přešel do Prahy, od 28. 5. 1960 do Bohumína a o rok později, 28. 5. 1961, se
vrátil do Přerova, zpět do Bohumína přišel 30. 5. 1964. Posledním domovem se mu od 14. 4. 1965 stal Děčín, kde však byl úplně prvním "albatrosem" odstaveným z provozu, jezdil
naposledy v dubnu 1969, pak následovalo několikaměsíční odstavení v areálu depa, zrušen byl 4. 2. 1970 a sešrotoval ho Kovošrot v Děčíně-Vilsnici na jaře 1970.
498.006
Lokomotiva sloužila nejprve v Přerově, pak od 11. 5. 1948 v Praze. Od 26. 5. 1960 byla v Bohumíně, odkud ji od 25. 6. do 6. 7. 1960 půjčili do
Přerova. Natrvalo pak přešla do Přerova 30. 5. 1961, ale od 30. 5. 1964 se vrátila do Bohumína. Odtud přišla 31. 5. 1965 do Bratislavy a 1. 11. 1967 do Děčína. Poslední vlak přivezla
z Prahy do Děčína dne 12. 9. 1970. Zrušena byla 24. 10. 1974, ale Kovošrot v České Lípě ji převzal až 3. 12. 1974.
498.007
Tuto lokomotivu měli původně v Bohumíně, odkud přešla 10. 4. 1948 do Bratislavy. Do Plzně ji dostali 8. 8. 1958. Pro špatný vývin páry na ni zdejší
strojvedoucí nemají dobré vzpomínky, ale příležitost předat ji jinam se naskytla až za deset let 20. 8. 1968 do Tábora. Tam vozila osobní vlaky a "rakety" až do dubna 1972, od
6. 5. 1972 byla odstavena v Českých Velenicích. V návrhu na zrušení ze 14. 2. 1973 je uvedeno, že může být použita jako vytápěcí kotel. Jako K 559 byla zrušena už
1. 12. 1974. Kovošrot ve Zdicích ji převzal dokonce o několik týdnů dříve, ale samotná likvidace proběhla až od dubna do května 1976.
498.008
Také tato lokomotiva začala svouji kariéru v Bohumíně. Od 25. 1. 1951 sloužila v Košicích a od 20. 5. téhož roku v Žilině. Do Prahy pak byla
převedena 25. 5. 1953, ale 14. 5. 1955 se vrátila do Žiliny, odkud 30. 5. 1958 přešela do Plzně. Dne 25. 5. 1968 odvezla vůbec poslední expres, který v celé trase z Chebu do Prahy
vedla parní lokomotiva (,‚Západní expres", Ex 262), i když už z Chebu do Plzně měla na přípřeži "laminátku". Ale byl to jeden z jejích posledních výkonů, dojezdila už v červnu 1968.
Zrušena byla 26. 2. 1969 a přeznačena na K 396. Dvě zimy topila v plzeňském depu, pak - v září 1970 - ji prodali k vytápění do Rakovnických keramických závodů. Kovošrot ve
Zdicích zajišťoval její rozložení v září 1975.
498.009
Lokomotivu ČSD prozatímně převzaly 12. 2. 1947 a po TPZ ji dostali v Přerově. 8. 3. 1948 byla v kolínských dnách kolaudována a krátce nato,
12. 5. 1948 ji předali do Prahy. Pak přešla 19. 5. 1955 do Žiliny a 17. 6. 1958 do Plzně. V červenci 1968 byla na přání lokomotivních čet opatřena světle modrým nátěrem. Dne 25.
září 1970 odvezla "devítka" z Prahy do Plzně zvláštní rychlík s účastníky Evropské konference jízdních řádů, konané v dosavadní 125-leté historii podruhé v Praze. Vlak byl sestaven
z tehdy nejmodernějších plně klimatizovaných vozů DB 1. třídy, dnes známých z vlaků EuroCity. Po příchodu řady 498.1 ji v turnusu vystřídal jiný krásný stroj, 498.102, takže
"devítku" odstavili do zálohy. Teprve na podzim 1971 dostala vyvazovací opravu, ale také opět černý nátěr. V této podobě ji ještě v zimě 1971/72 na krátkou dobu zařadili do turnusu
místo 498.1 ‚ pak jezdila letmo. Na rychlíku byla spatřena naposled 31. 5. 1972 na R 67 z Prahy do Plzně, ještě 4. 6. 1972 vedla Os 614 z Plzně do Prahy, ale pak ji už odstavili.
V depu na ní ještě provedli vyvazovací opravu, přesto už nikdy s vlakem nevyjela. Její provozní kniha sice vykazuje v červenci 1972 ještě výkon 384 redukovaných km, ale to s
největší pravděpodobností způsobil šotek.
Na zrušení "devítku" navrhli 5. 7. 1973, ovšem kvůli zachovalému kotli (třída 2) ji přeměnili na vytápěcí kotel K 584, zrušený 1. 9. 1977. Již
15. 9. 1977 byl vystaven protokol o předání plzeňskému Kovošrotu. Platba za šrot sice přišla 10. 10. 1977, ale lokomotiva fyzicky existovala až do června 1981. Její hnací dvojkolí
je "pomníkem" v lokomotivce Škoda Plzeň.
498.0010
Lokomotiva zůstala po vyzkoušení v Praze, a to až do 25. 5. 1960, kdy byla předána do depa Bohumín. Od 28. 5. 1961 působila v Přerově,
17. 6. 1964 se vrátila do Bohumína. Nakonec přešela 26. 5. 1965 do Bratislavy. Po zrušení 8. 1. 1970 byla dle služební evidence dne 10. 4. 1970 prodána k vytápěcím účelům do
jednoho podniku v Bánovcích nad Bebravou; upřesňující údaje k jeho dalšímu osudu zatím chybějí.
|